Reference - - www.plasiczvere.cz

Plačiče jsme pořídili pro potřeby vyhánění zvěře v období senosečí pro honitbu Štíty v okrese Šumperk. Z minulosti máme dobrou zkušenost z vizuálními a akustickými plašiči, proto jsme se rozhodli vyzkoušet tuto novinku. Sotva plašiče došli, ihned jsme je začali používat. K montáži plašičů jsme nadělali několik lískových hůlek a hurá na pole. Součástí balení jsou gelové akumulátory které se trochu pronesou. Co naplat, zase se člověk nemusí bát že se rychle vybijí. Instalace plašičů je jednodnoduchá, zapojíte napájecí kabel vedoucí z baterie do plašiče, a nastavíte nepřetržitý či noční režim. My volili režim nepřetržitý vzhledem k umisťování a sběru plašičů za světla. Po prvních osečených polích můžeme konstatovat že účinnost plašiče je velice závislá na směru větru a reliéfu krajiny, který značně ovlivňuje tok zvuku do okolí. V závislosti na těchto faktorech je důležité zvážit vzdálenost jednotlivých plačičů od sebe, tak aby byly co nejúčinnější. Co se týče kombinace akusticko-světelného plašiče, zdá se býti velice účinný, v místech dosahu především zvukového plašiče se zvěř prakticky nevyskytovala. Plašič se nám zalíbil, je dobrým pomocníkem při vyhánění zvěře v senosečích. Co bych doporučil, pokud by to bylo možné zvýšit dosah zvukového plašiče.

 

Využití zvukových plašičů ve spojení s bezpilotní technologií.

Drony s termovizí pro vyhledávání srnčat a drobné zvěře využívá čím dál více zemědělců, či myslivecký spolků. Časová tíseň, ve které lze používat tuto technologii, je natolik velká, že je nutné hledat další možnosti, jak tuto technologii zefektivnit. Při různých pokusech hledání zvěře, jsem získal k testu i zvukové plašiče. Plánem bylo zvěř „stlačit“ na menší plochu porostu díky zvukovým plašičům a v den sečení prohledat pouze plochu, na které plašiče nejsou. Umístění na pozemku jsem zvolil ve spolupráci s dotčeným mysliveckým spolkem po zkušenostech s výskytem srnčí zvěře na pozemku. 4 kusy plašičů se umístili dva dny před sečí v šípovém tvaru od nevzdálenějšího kraje pozemku k lesu. V den sečení se provedlo prohledávání porostů pomocí dronu s termokamerou a bylo detekováno několik kusů dospělé zvěře a tři srnčata v blízkosti lesa. Bylo patrné, že efekt zvukových plašičů se projevil. Zvěř tyto zvuky nezná a reaguje na ně velice citlivě. Z dlouholetých zkušeností víme, že srna dokáže odvést i několikadenní mláďata. Při dlouhodobém použití plašičů je otázkou, zda si zvěř na zvuky nezvykne. V letošním roce chceme tyto plašiče opět využívat a testovat jejich nejefektivnější využití v kombinaci s drony. Snížení prohledávané plochy je pro nás velice důležité a můžeme tak v jeden den prohledat více pozemků.

Ing. Jakub Polenský, Zemědělské fakulta, Jihočeské univerzita České Budějovice

 

V našem mysliveckém spolku Kraselov, OMS Strakonice se aktivně zapojujeme při senosečích vyhánění zvěře a záchranu srnčat před žacími stroji již několik let.

V roce 2019 jsme se rozhodli efektivitu ještě zvýšit, a proto jsme zakoupili plašiče zvěře od pana Radka Bártíka. 

Naše honitba má rozlohu 1148 ha v podhůří Šumavy od 600 m nad mořem do 700 m nad mořem,  kde jsou většinou pastviny a louky. Zemědělská půda má rozlohu 824 ha. 5 ks plašičů jsme pořídili začátkem května, jelikož bylo veliké sucho a tráva moc nerostla, senoseč se posunula zhruba na 6. červen a to jsou už některá srnčata v kondici, tudíž dobře následují matku do bezpečí.

Se zdejšími zemědělci máme vynikající vztahy a s předstihem nám dají informace, které louky se budou sekat a podle počasí se pak vše řeší operativně.

Louku večer před kosením projdeme se psy a instalujeme plašiče se zapnutím stmívajícího senzoru. Ráno pak stačí již jeden člověk, aby je posbíral a instaloval je na další louku, která se bude sekat. Během senoseče v roce 2019 co jsme zjistili, jsme přišli o 4 srnčata, to myslím je vynikající výsledek. Plašiče jsme používali zhruba 14 dní až 3 týdny z toho jsme je jednou preventivně dobíjeli. 

Ještě k akustice. Ráno na loukách, kde byli plašiče dál od vesnice, zvěř vidět nebyla, ale na loukách, které přímo sousedí s vesnicí, byly zahlédnuty 2 až 3 kusy. Vysvětluji si to zvukem z plašiče – štěkající pes a motokros na to je zvěř z vesnice zvyklá a nereaguje. 

Není problém do plašiče nahrát jiný zvuk, na který bude zvěř reagovat. Jedna poznámka administrativní – plašiče jsme zakoupili a byly nám uhrazeny dotacemi v plné výši. 

V dalších letech budeme pokračovat ve vyhánění zvěře při senoseči a opět s plašiči, za které mu jako spolek touto cestou děkujeme.

Antonín Růžička, člen mysliveckého spolku Kraselov

 

Myslivosti se aktivně věnuji čtyřicet let, tedy jako člen ČMMJ. Co se týká, jak se říká točení se kolem ní, tak to ještě déle, protože jen jsem se trochu postavil na nohy jako malý, už mě otec bral do lesa a to nejen na čekanou, ale i na různé akce, které se konaly v rámci lidové myslivosti. Pálení klestu pro státní lesy, sázení stromků, zakládání remízků, odchyt bažantů, zajíců, výcvik loveckých psů, ale především na vyhánění a vynášení srnčat při sekání luk. To mne bavilo ze všeho nejvíc. Snad i proto, že jsme chovali lovecké psy a za jejich pomoci jsme louky procházeli. Vynést srnče byla pro mě veliká radost. O to horší však bylo, když jsme nalezli některé zaseklé….

Když na to dnes vzpomínám, tak si říkám, že to je po léta velký boj. Ale oproti dřívějšku je dnes o něco více možností.

Myslivecky hospodaříme na cca 1300 hektarech, převážně máme pole a louky, zhruba 400 hektarů nesouvislé plochy lesa. ZD má samo sebou bioplynku, kterou musí něčím krmit a tak sekají a sekají. 

Pro nás je to opět práce v podobě vyhánění a vynášení srnčat. Jsou to hodiny a hodiny, ježdění, volného času a mnohdy úplně zbytečně. Začínali jsme a je to hodně let zpět, stavět po procházení do louky traktor. Na akumulátor jsme připojili maják a docela to zafungovalo. Jen si na to srnčí a vlastně i ostatní zvěř zvykla a bylo po srandě. Dohodnout se ze ZD o tom jak mají sekat, že by nám měli dát nějaký rozpis sekání je i někdy kvůli počasí nemožné, někdy i negramotnost některých lidí zafunguje a tak stejně jako ostatní pokračujeme v dalším vynalézání. Různé natahování drátů u země s tím, že při zavadění o něj dojde ke spuštění a následném vystřelení petardy, zapnuté svítilny uprostřed louky a jiné se nám rojilo v hlavách. Ovšem u všeho musí být člověk, myslivec a vlastně pohunek, který je díky médiím a hloupým lidem vlastně vrah zvířátek. Navečer louky projít, večer instalovat to, co možná bude fungovat a ráno před sekáním louky znovu pro jistotu projít a udělátka sebrat .Po léta bojujeme a stejně skoro marně. A přitom by stačilo nechat trávu byť o dva týdny stát a bylo by určitě méně problémů. Jenže ZD dnes podniká úplně v něčem jiném a jejich investice chce žrát a žrát a tak to nejde.

Malinko svitla naděje, když jsem viděl plašiče v novodurové trubce. Vyluzuje pískání a mělo by to po projití luk zvěř rušit a pomoci tedy myslivcům při záchraně srnčat. Objednal jsem jich deset a čekali jsme. Malinká komplikace při uvedení do provozu, připevnění na tyč a hurá do porostu. Zvuk vadil i nám a tak uvidíme. Snad se investice vrátí v podobě záchrany srnčat. První rok docela slušný, doporučil jsem to i ostatním. Ovšem rok druhý to začalo fungovat již méně, byla velká poruchovost, takřka padesáti procentní. Dokonce jsme našli srnče přímo u pípáku. To bylo zklamání. Doobjednané kusy přišli pozdě, asi pro velký zájem a tak jsme začali spekulovat znovu. Musím podotknout,že se zlepšila komunikace se ZD a hlavně se ozval traktorista, kterému není jedno co se děje a neskutečně nám pomáhá včetně jeho dětí. Sám s dětmi vynáší  srnčata před traktorem, když sekají někde neplánovaně. Ale co dál? A tak znovu hledat řešení. Je to únavné a člověk by nad tím nejraději zlámal hůl, ale nedá nám to. Úplně nejhorší je věk členů, nemoci… V horku máte strach o psy a natož o kolegy, kteří na tom nejsou úplně nejlépe. 

V myslivosti jsme četli nějaké články, každý něco pochytil od kolegů a tak jsme na schůzi navrhli nákup vašeho výrobku. Trochu jsme se báli říci cenu jednoho kusu, protože není jisté zda to bude fungovat a kasa není naplněna k prasknutí. Po přečtení článku, po shrnutí všech pro a proti a s přihlédnutím na to, že dáme peníze do něčeho, co má snad smysl jsme dle návodu u vás objednali pět přístrojů. Je to spočítané na hektar a dotace od státu na danou plochu a potřebný počet kusů. Zboží přišlo tak, jak jsme se dohodli. Pouze jsme přikoupili ohradníky a na ně připevnili plašiče. Při aplikaci do travního porostu se jen lehce nohou zašlápne hrot ohradníku a je vyhráno. Zdroj, který napájí plašič dáváme na malé prkénko a stačí připojit. Naladit a pohrát si s tím museli ti mladší, modernější. Není to ovšem nic složitého. Pro jistotu jsme nakoupili dřevitou vatu, vyrobili jsme z ní jakoby koule o velikosti pomeranče a v plastovém vědru jsme je napustili Hukinolem. Nechá se na to stříknout i sprej na pachové ohradníky kolem silnic. V rukavicích, samozřejmě. To jsme preventivně roznesli na louky, které se měli sekat. Na večer před sekáním jsme se rozjeli aplikovat vaše ohradníky. Je super, že je stačí dát od středu louky, protože hlasitost je velice silná. Když jsme začínali s intenzivním vyháněním a spoluprácí se ZD, bylo zasekáno také 26 srnčat. Po aplikaci plašičů pískacích v novodurové trubce se zaseklo srnčat dvanáct, ale také to mohlo být tím, že se seklo na jedné louce bez oznámení. Po aplikaci vašich plašičů se zasekli srnčata dvě. Nebo respektive jedno na louce neoznámené a jedno zmáčkl pes. Nevíme proč, neboť Max chodí vyhánět deset let a nikdy se to nestalo. Tedy, když to shrnu, zatím nejlepší skóre. Závěrem bych chtěl dodat, že dotace na vaše plašiče od státu došly. Na výroční schůzi mohu tedy členy ujistit, že investice se nám doslova a do písmene vrátila. Jak na zvěři, tak finančně. Jak dopadne sekání letošní, to vám dám vědět. Ale určitě dík za vaše plašiče a budu je doporučovat dalším MS, se kterými spolupracujeme.

PS: Při návratu z čekané kolem luk, kde je aplikovaná část vašich plašičů je třeba mít pevné spodní prádlo. Při spuštění řevu pumy a nebo naříkajícího srnčete, si prádlo dozajista naplníte…

 

Konvalina Pavel st., předseda MS Blaník – Hroby