Reference - - www.plasiczvere.cz

Reference

Náš spolek zakoupil 6ks plašičů v dubnu 2019, tedy v době těsně před sečením. Osobně jsem byl velice zvědav, jak plašič bude vypadat a hlavně, jak bude fungovat. Dle doporučení jsme plašiče umístili na ohradníkové tyče, aby plašič byl nad úrovní kosených pícnin a tím obsáhl větší plochu. Díky vysoce svíticím blikajícím diodám, jsou plašiče ve tmě viditelné ze vzdálenosti cca 300 m. Blikající diody jsou doprovázeny zvuky velkých šelem a štěkajícího psa. Mezi intervaly je cca 30min pauza, aby zvěř měla šanci svá mláďata odvéct z luk. Plašič je malý, lehký. Po zkušenosti mohu konstatovat, že plašič je zpracován na vysoké úrovni, plní svojí funkci s vysokou účinností, ale zároveň se musí počítat s tím, že žádná ochrana zvěře před senosečí není nikdy 100%. Každý rok jsme vynaložili obrovské úsilí, abychom předešli ztrátám na zvěři před sečením, roznášeli jsme různá zradidla, ale díky plašiči je to o dost snazší a účinnější. Díky blikajícím diodám a zvukové nahrávce, obsáhne plašič velkou plochu. V naší honitbě máme mnoho desítek hektarů luk, ale během senosečí byla nalezena jen 4 posečená srnčata. Ten, kdo to myslí s ochranou mláďat před senosečí vážně, neměl by váhat, vřele doporučujeme!

Martin Rezek, myslivecký hospodář, MS Mládka Nišovice

 

Plašič zvěře, který byl uveden do oběhu a prodeje Radkem Bártíkem v roce 2019 je určen hlavně k záchraně srnčí zvěře při sečení luk, jetele atd. Ale lze ho použít také k zabránění škodám černou zvěří na zemědělských plodinách. Uživatelé dostali možnost zakoupit určitý počet plašičů a to dle počtu hektarů zemědělské půdy v honitbě. Náš myslivecký spolek Zliv–Blana využil jako několik uživatelů honiteb v ORP České Budějovice a zakoupil tři tyto plašiče. Jaké nám to přineslo poznatky při záchraně srnčat a drobné zvěře? Jde hlavně o to, aby fungovala perfektní spolupráce mezi uživatelem honitby a zemědělsky hospodařícím podnikem na daných pozemcích. Bez této spolupráce to nikdy fungovat nebude! První rok to bylo spíše o zkoušení. Ale už teď mohu říct, že jsme získali zkušenost, která povede v dalších sezónách k záchraně zvěře. Zkušenost máme z naší honitby takovou, že nejvíce fungují plašiče, které se rozmístí na večer před ranním sečením a nainstaluje se noční režim spuštění plašiče. To znamená, že plašič vydává zvuky v intervalech celou noc. Plašiče mají dva režimy – denní a noční. Ze zkušenosti doporučuji před započetím sečení půl denní interval použití plašičů. Když necháte plašiče zapnuté delší dobu např. dva dny na pozemcích, plašiče ztrácejí kýžený efekt, jelikož si zvěř na plašiče rychle zvykne. Proto základem je, aby fungovala spolupráce mezi zemědělci a myslivci. Dobrá je kombinace plašičů a procházení pozemků s lovecky upotřebitelnými psi. Pokud jak já říkám budeme sedět ze založenýma rukama tak ničeho nedosáhneme a žádnou zvěř nezachráníme. Dobrá zpráva pro uživatele honiteb je, že pokud požádají o dotaci na myslivecké hospodaření v honitbě u svého Krajského úřadu, tato dotace při splnění všech požadavků bude uživateli poskytnuta a proplacena. A náklady na plašiče se rovnají nule. Cílem Radka Bártíka, byl poskytnout uživatelům honiteb nástroj k záchraně zvěře, který nemusejí uživatelé honiteb financovat ze svých finančních prostředků. A to se povedlo!

Šíma Pavel, myslivecký hospodář, MS Zliv–Blana

 

Již několikátým rokem sbírám zkušenosti z preventivních akcí na ochranu zvěře před sečením. Jelikož zákon nijak přesně nestanovuje, jak má taková preventivní akce vypadat, řeší každý myslivecký spolek tento problém po svém. Nutno otevřeně říci, že někdy také neřeší vůbec… to ovšem není tématem tohoto krátkého článku.

Během uplynulých let jsem se zúčastnila mnoha preventivních akcí, a také jsem vstřebala mnoho informací od myslivců různých generací. Až jsem se divila, jaké způsoby byly nebo jsou dodnes někde praktikovány, např. v 80. letech používané elektrické impulsy z drátku, vedoucího před traktorem do porostu, pročesávání porostu jakýmsi hřebenem, připojeným na žacím stroji, a podobně. Mnoho z těchto dříve používaných metod dnes již není účinných z toho důvodu, že se značně zrychlila pojezdová rychlost strojů a zároveň záběr sekaček. 

V dnešní době je asi nejrozšířenějším způsobem ochrany zvěře prosté procházení porostů večer před sečením. Nutno dodat, že ani tento způsob není stoprocentní, pokud se nechodí přímo ráno, v den sečení. Proto mnoho mysliveckých spolků začalo využívat dotací na kombinované opticko-akustické plašiče. Zatím to vypadá, že tento způsob ochrany zvěře – z hlediska lidských sil – je nejúčinnější. (Bez diskuze zůstává využití dronů s termovizí, jejichž účinnost je bezmála stoprocentní, pokud se sladí doba sečení porostu s ranní kontrolou sečené plochy. Tento způsob ochrany zvěře je však zatím z finančního hlediska méně dostupný, a kdo ví, jak dlouho ještě potrvá, než MZe spolu s MŽP řeknou ano dotacím na příslušná zařízení.)

V loňském roce jsme se zaměřili na výsledky z honiteb, které spojily večerní procházení porostu s umísťováním kombinovaných opticko-akustických plašičů – ať už se jednalo o zapnutá kapesní rádia na tyči, rozměrné kusy vlajících a nepříjemně šustících igelitů či nové generace plašičů Radka Bártíka. Ve všech případech honitby zaznamenaly zcela minimální a někde dokonce žádné ztráty. Jeden z příkladů, kde jsem také instalovala plašiče, byla louka o rozloze cca 10 hektarů, na níž jsme při instalaci po domácku vyrobených optických plašičů večer předtím zvedli několik srn a srnčat – druhý den při raním procházení a sbírání plašičů jsme na louce u remízu zvedli jediné srnče. Porost zůstal beze ztrát. Rozhodujícím faktorem je samozřejmě také stáří srnčat.

Pro úspěšnou preventivní akci pak zbývá jediné: včasná hlášení termínů sečení a především dobrá vůle všech zúčastněných, tak aby myslivci mohli v dostatečném časovém předstihu porost zajistit. V tomto případě nejde ani tak o uspokojení z dobře vykonané práce jako vědomí, že bylo ušetřeno mnoho cenných životů naší krásné – nejen srnčí zvěře.

PhDr. Pavla Benettová, Ph.D.
Kapmaň Stop sečení srnčat, 
Hlas zvířat, z.s.

 

Plačiče jsme pořídili pro potřeby vyhánění zvěře v období senosečí pro honitbu Štíty v okrese Šumperk. Z minulosti máme dobrou zkušenost z vizuálními a akustickými plašiči, proto jsme se rozhodli vyzkoušet tuto novinku. Sotva plašiče došli, ihned jsme je začali používat. K montáži plašičů jsme nadělali několik lískových hůlek a hurá na pole. Součástí balení jsou gelové akumulátory které se trochu pronesou. Co naplat, zase se člověk nemusí bát že se rychle vybijí. Instalace plašičů je jednodnoduchá, zapojíte napájecí kabel vedoucí z baterie do plašiče, a nastavíte nepřetržitý či noční režim. My volili režim nepřetržitý vzhledem k umisťování a sběru plašičů za světla. Po prvních osečených polích můžeme konstatovat že účinnost plašiče je velice závislá na směru větru a reliéfu krajiny, který značně ovlivňuje tok zvuku do okolí. V závislosti na těchto faktorech je důležité zvážit vzdálenost jednotlivých plačičů od sebe, tak aby byly co nejúčinnější. Co se týče kombinace akusticko-světelného plašiče, zdá se býti velice účinný, v místech dosahu především zvukového plašiče se zvěř prakticky nevyskytovala. Plašič se nám zalíbil, je dobrým pomocníkem při vyhánění zvěře v senosečích. Co bych doporučil, pokud by to bylo možné zvýšit dosah zvukového plašiče.
Vlastimil Kulhánek, MS Štíty, okres Šumperk

 

Využití zvukových plašičů ve spojení s bezpilotní technologií.

Drony s termovizí pro vyhledávání srnčat a drobné zvěře využívá čím dál více zemědělců, či myslivecký spolků. Časová tíseň, ve které lze používat tuto technologii, je natolik velká, že je nutné hledat další možnosti, jak tuto technologii zefektivnit. Při různých pokusech hledání zvěře, jsem získal k testu i zvukové plašiče. Plánem bylo zvěř „stlačit“ na menší plochu porostu díky zvukovým plašičům a v den sečení prohledat pouze plochu, na které plašiče nejsou. Umístění na pozemku jsem zvolil ve spolupráci s dotčeným mysliveckým spolkem po zkušenostech s výskytem srnčí zvěře na pozemku. 4 kusy plašičů se umístili dva dny před sečí v šípovém tvaru od nevzdálenějšího kraje pozemku k lesu. V den sečení se provedlo prohledávání porostů pomocí dronu s termokamerou a bylo detekováno několik kusů dospělé zvěře a tři srnčata v blízkosti lesa. Bylo patrné, že efekt zvukových plašičů se projevil. Zvěř tyto zvuky nezná a reaguje na ně velice citlivě. Z dlouholetých zkušeností víme, že srna dokáže odvést i několikadenní mláďata. Při dlouhodobém použití plašičů je otázkou, zda si zvěř na zvuky nezvykne. V letošním roce chceme tyto plašiče opět využívat a testovat jejich nejefektivnější využití v kombinaci s drony. Snížení prohledávané plochy je pro nás velice důležité a můžeme tak v jeden den prohledat více pozemků.

Ing. Jakub Polenský, Zemědělské fakulta, Jihočeské univerzita České Budějovice

 

V našem mysliveckém spolku Kraselov, OMS Strakonice se aktivně zapojujeme při senosečích vyhánění zvěře a záchranu srnčat před žacími stroji již několik let.

V roce 2019 jsme se rozhodli efektivitu ještě zvýšit, a proto jsme zakoupili plašiče zvěře od pana Radka Bártíka. 

Naše honitba má rozlohu 1148 ha v podhůří Šumavy od 600 m nad mořem do 700 m nad mořem,  kde jsou většinou pastviny a louky. Zemědělská půda má rozlohu 824 ha. 5 ks plašičů jsme pořídili začátkem května, jelikož bylo veliké sucho a tráva moc nerostla, senoseč se posunula zhruba na 6. červen a to jsou už některá srnčata v kondici, tudíž dobře následují matku do bezpečí.

Se zdejšími zemědělci máme vynikající vztahy a s předstihem nám dají informace, které louky se budou sekat a podle počasí se pak vše řeší operativně.

Louku večer před kosením projdeme se psy a instalujeme plašiče se zapnutím stmívajícího senzoru. Ráno pak stačí již jeden člověk, aby je posbíral a instaloval je na další louku, která se bude sekat. Během senoseče v roce 2019 co jsme zjistili, jsme přišli o 4 srnčata, to myslím je vynikající výsledek. Plašiče jsme používali zhruba 14 dní až 3 týdny z toho jsme je jednou preventivně dobíjeli. 

Ještě k akustice. Ráno na loukách, kde byli plašiče dál od vesnice, zvěř vidět nebyla, ale na loukách, které přímo sousedí s vesnicí, byly zahlédnuty 2 až 3 kusy. Vysvětluji si to zvukem z plašiče – štěkající pes a motokros na to je zvěř z vesnice zvyklá a nereaguje. 

Není problém do plašiče nahrát jiný zvuk, na který bude zvěř reagovat. Jedna poznámka administrativní – plašiče jsme zakoupili a byly nám uhrazeny dotacemi v plné výši. 

V dalších letech budeme pokračovat ve vyhánění zvěře při senoseči a opět s plašiči, za které mu jako spolek touto cestou děkujeme.

Antonín Růžička, člen mysliveckého spolku Kraselov


Kontakty

Radek Bártík
Hoslovice 62, 387 19 Čestice
IČO: 73531693
DIČ: CZ8008291698

Evidováno u ŽÚ Strakonice
č.j.:OŽÚ/1935/2008/2

Telefon:
+420 734 351 949
(volat prosím po 17:00)

E-mail:
info@plasiczvere.cz

PLAŠIČ zvěře - Facebook
PLAŠIČ zvěře - Instagram
PLAŠIČ zvěře - Youtube

Napište nám